Reprezentace U15 byla i přes absenci letošní vrcholné akce poměrně aktivní a odehrála několik mezinárodních zápasů na vysoké úrovni. Nejdříve koncem června odcestoval mladý tým složený převážně z hráčů ročníku 2010, tedy U14, na tréninkově herní soustředění do italského Castiglione, kde trénuje a hraje tým Akademie Francisca Cervelliho. Tým se v dopoledních hodinách věnoval tréninku pálky, nadhozu, polařských dovedností a týmových souher. Odpoledne jsme měřili síly s týmy akademie U15 a americkým travel týmem Pensylvania Mets v rámci Memoriálu Lamberta Forda. Naši mladíci dokázali dvakrát porazit velmi hezky hrající tým z amerického San Francisca a odehrát dva velmi kvalitní zápasy s ambiciózním výběrem italské akademie, která byla z velké části složená z reprezentantů, kteří letos odjíždějí na Mistrovství světa do Kolumbie. Ve dvou těsných bitvách jsme Italům podlehli a skončili jsme nakonec druzí. Jako trenéři jsme si mohli vyzkoušet hráče na různých pozicích, odhalili jsme nedostatky, které máme jak na individuální, tak týmové úrovni a lépe víme, na čem nyní pracovat. Toto jsou pro nás velmi cenné zkušenosti, ze kterých, jak pevně věříme, budeme těžit v následující sezóně, kdy nás s tímto talentovaným týmem čeká Mistrovství Evropy.
Pro hráče ročníku 2009 jsme měli připravený turnaj Youth Rotterdam Baseball Week, kam jsme odjeli počátkem července. Na tento turnaj jsme byli pozvaní holandskými organizátory a byl pojatý jako příprava mladých holandských baseballistů před Mistrovstvím světa. Pozvání přijali také reprezentace Itálie a Německa a jednalo se tedy vlastně o takové neformální Mistrovství Evropy. Z důvodu konání turnajů organizace Little league ve stejné době jsme nemohli využít všechny hráče a tak tým doplnilo několik zkušených, starších hráčů, kteří tak mohli předávat své zkušenosti těm mladším.
Základní skupinou jsme prošli bez zaváhání a naši borci zvládli v každém zápase stáhnout alespoň deset bodů. Do semifinálových bojů jsme tak postupovali z prvního místa. Nebylo by to však Holandsko, aby do bojů nezasáhlo počasí a tak se za běhu měnil formát turnaje, odkládaly se zápasy a my jsme místo napínavého semifinále, pročekali skoro den a půl na pokojích, abychom v neděli odehráli pouze finále s německým týmem. Finále to bylo ale velmi důstojné a napínavé do posledního outu. Němci nám hned v první směně po sérii odpalů, na jinak velmi dobře házejícího Davida Heřmana, odskočili o tři body, abychom my korigovali až ve třetí směně na 2:3. K dalšímu bodovému navýšení došlo až v pátém inningu, kdy němečtí pálkaři stáhli na Vojtu Oseckého jeden bod a my si v dohrávce doběhli pro body 4 a skóre se otočilo na 6:4 v náš prospěch. Přestřelka pokračovala i v šestém inningu, kdy nám nejprve Němci nastříleli 3 body a my potřebovali v dohrávce nejen vyrovnat, ale také si proti agresivním německým pálkařům udělat bodový polštář do posledního inningu. Velmi dobře se toho zhostil začátek našeho line upu a po sérii dlouhých odpalů jsme do posledního inningu šli s náskokem dvou bodů. Tady se asi lehce projevila nervozita a my jsme po sérii met zdarma umožnili Němcům dlouhým třímetovým odpalem stáhnout 3 doběhy a ujmout se vedení 10:9. V dohrávce se nám podařilo dostat běžce do skórovací pozice, ale inning bohužel skončil jeho nešťastným trefením, když si běžel pro vyrovnávací bod. Toto byl jediný zápas, kdy se našim pálkařům nepodařilo doběhnout pro deset bodů, což se ukázalo jako klíčové. Celkově jsme ale turnaj odehráli velmi dobře, s minimem mentálních chyb, pozitivní byl aktivní přístup na pálce a soustředěná obrana s minimem errorů. Poprvé také mohl nastoupit k zápasům plný koučovský tým, který si tříbil své role a až na jedno zaváhání dovedl hráče k vítězství.
Těšíme se na další sezónu a věříme, že zkušenosti z těchto turnajů nám pomohou dosáhnout dalších úspěchů.
