Reprezentace U23 se v úterý vrátila z MS z Kolumbie, a tak nám Vladimír Chlup odpověděl na pár otázek.
Vláďo, jak bys celkově zhodnotil vystoupení českého týmu na MS?
MS jednoznačně ukázalo kvalitu světového baseballu, byli jsme jediným celkem bez podepsaných hráčů, přesto jsme v několika utkáních soupeře potrápili a sahali po kvalitním výsledku, bohužel jedno nevydařené utkání ve skupině o 7.-12. místo znamenalo konečnou poslední příčku.
Můžeme probrat jednotlivé zápasy v základní skupině?
CZE - KOR 3:14
Naše první vystoupení na turnaji. Při problémech s dopravou hráčů studujících v USA jsme nemohli ještě stále počítat s Filipem Smolou, který byl v době utkání ještě v autobuse směr Monteria. Na kopci se představil Ondřej Satoria, který hned v úvodní směně po třech hitech obdržel jeden bod, naše pálka byla na korejského startéra bezzubá. Skóre se měnilo až ve čtvrté směně, po metách zdarma pro Grepla a Chlupa přišel double Červinky, kterého pak singlem stáhl Blažek a rázem jsme vedli 3:1. Vyrovnání ale přišlo hned vzápětí v podobě dvoubodového HR. V průběhu dalších směn už pak náš nadhoz nestačil na korejskou pálku, ta přidala postupně body v každém inningu a zápas ukončil rozdílový HR v sedmé směně. Nejlepším pálkařem byl Martin Červinka, autor jednoho ze dvou českých hitů, 4 errory předznamenaly turnajovou obrannou mizérii. Nadhozy Satoria 56, Furko 18, Vavruša 17, Nebenführ 22, Ercoli 20.
AUS - CZE 5:3
Na Austrálii jsme si věřili, Lukáš Hlouch na kopci začal nebojácně, probudila se trochu i naše pálka, přesto první udeřili hosté, po singlu přišel double a po něm HR a rázem to bylo 0:3. My jsme v dohrávce po double Červinky a chybě obrany snížili. Australané přidali další dva body v páté směně, jeden z nich po zbytečné chybě vnějšího pole. Náš tlak přišel v sedmé směně, po hitu Moštěka přišla první prověrka videa, kdy australská spojka zjevně nešlápla druhou metu. Challenge jsme vyhráli a po sérii met a trefení jsme snížili na 3:5, šanci na vyrovnání zhatil po krásném odplu Červinky australský CF. Zbytek zápasu už změnu ve skóre nepřinesl. Nejlepším pálkařem byl Martin Mužík. Nadhozy Hlouch 54, Furko 20, Kraut 35, Ondra 9
CZE - VEN 2:8
Na kopci Daniel Padyšák první tři směny perfektní i s pomocí chyceného HR Chlupa, autora jednoho z nejlepších obranných zákroků turnaje. První venezuelský hit padl až v páté směně po další diving play Chlupa, o které rozhodlo až video, to už jsme ale vedli 2:1. Venezuela vyrovnala v následující směně, po naší úspěšné challenge na první metě další pálkař HR srovnal na 2:2. Střádající nadhoz pak nezabránil sérii hitů, znamenajících čtyřbodový inning a odskok soupeře, na který jsme již nedokázali reagovat. Venezuela naopak přidala další dva body. Nejlepší pálkař Marek Chlup. Nadhozy Padyšák 74, Cihlář 11, Nebenführ 10, Blažek 34.
POR - CZE 0:20
Souboj týmů doposud bez vítězství se neustále kvůli dešti odkládal, nakonec bychom snad byli radši kdyby se nehrál. Dali jsme pouze dva hity, zato soupeř si otevřel střelnici , nasázel 18 hitů (3 HR) a utkání skončilo po páté směně. Nadhozy Čapka 34, Kraut 24, Vavruša 27, Cihlář 54, Ercoli 9.
CZE - DOM 7:8 (10)
Poslední vystoupení v základní skupině, po dvou směnách prohráváme 0:5. Pak ale náš nadhoz tlak soupeře zastavil a nám se povedl jediný big inning na turnaji kdy jsme v páté směně i díky tříbodovému HR Mužíka vyrovnali. Dominikánci znovu odskočili, my jsme dvěma odpaly srovnali. V deváté jsme ustáli plné mety bez autu a šlo se do tie breaku. Doslova jsme vydřeli jeden bod, soupeř ale v dohrávce třemi singly stáhl dva a bylo po boji. Nejlepší pálkař Filip Smola, Martin Mužík. Nadhoz Furko 55, Ondra 38, Bužga 20, Blažek 26, Kraut 16.
Jaké jste měli cíle do Consolation Round, tedy skupiny o 7.-12.místo? A jak jsi viděl zápasy v této části turnaje?
Chtěli jsme samozřejmě získat co nejlepší umístění, po zápase s Holandskem to vypadalo nadějně, zápas s RSA nás poslal do kolečka tří týmů a odsoudil nás na poslední místo. Škoda jen tie breaku s Dominikánskou republikou, případná výhra by je poslala s námi dolů, a to by znamenalo výraznější posun v pořadí... Na Kolumbii jsme šli s cílem se porvat, už to ale nešlo.
CZE - HOL 4:3
Po dni volna nás čekala repríza loňského finále Evropy. Hned v první směně byl Moštěk trefen nadhozem, zranění, ke kterému byl přivolán lékař, a i přes naši žádost o rentgen ho označil za naražení - o to větší šok je zjištění, že má Filip po návratu do Čech na ruce sádru.... SF Mužíka stahuje první bod, poté Grepl posílá balon za plot, všichni na stadionu vidí jasně HR, rozhodčí ale ukazuje foulball, naši radost tak potvrzuje až další vyhraná challenge a vedeme 3:0. Hlouch na kopci předvádí perfektní výkon. První body soupeře, bohužel znamenající vyrovnání, přináší až tříbodový HR v šesté směně. Drama tak vrcholí až v poslední směně, kdy pinch runner Kalábek je nejprve po odpalu Červinky vyhlášen na domácí aut, naše challenge ale potvrzuje safe a vedeme. Vavruša už soupeře k ničemu nepustí a připisujeme si tak první výhru a sladkou odvetu. Nejlepší pálkař Grepl. Nadhoz Hlouch 90, Vavruša 50.
RSA - CZE 9:2
Souboj o co nejlepší umístění nám vůbec nevyšel, do osmé směny jsme měli pouze dva hity, Jihoafričané naopak strefovali úplně všechno, 15 jejich hitů hovoří za vše... Přesto to byl první třetinu vyrovnaný zápas od čtvrté směny byl na hřišti již jen jeden tým. Nadhazovač nepatřil k nejrychlejším, ale jeho kontrola technických nadhozů dělala neskutečné problémy, se kterými se náš lineup, už oslabený o navrátilce do USA Chlupa a Smolu a zraněného Moštěka, nedokázal vyrovnat, o čemž svědčí 9 SO a 10 groundballů do infieldu. Nejlepší pálkař Mužík (HR). Nadhoz Padyšák 71, Čapka 19, Kraut 71.
CZE - COL 2:12
Poslední zápas, poslední šance jak neskončit poslední. Na kopci Ondra, nebýt výpadku obrany, tak bychom v páté směně prohrávali 0:2. Dva naše body ani tentokrát nestačily, utkání v osmé směně ukončil na rozdíl docela ilustračně error. Nadhoz Ondra 65, Blažek 12, Bužga 25, Nebenführ 10, Ercoli 11.
Co tě na turnaji z výkonu hráčů překvapilo, případně potěšilo a je něco co tě naopak zklamalo?
Odpověď rozdělím do tří částí, které tvoří celý baseballový zápas.
Útok - český lineup měl cca pět pálkařů, schopných čelit soupeři, dva z nich bohužel kvůli studijním povinnostem neodehráli celý turnaj, ostatní hráči bohužel nedokázali reagovat, slovo adjustment znělo na každém pozápasovém mítinku, ale míjelo se účinkem. Rozdíl ve fyzickém fondu soupeřů byl znatelný na první pohled, ale to se při všech podepsaných hráčích dalo čekat. Velice mě ale zklamala neschopnost našeho situačního pálení, tři nezahrané squeeze hovoří o všem, správně provedené ulejvky jsme se dočkali až od Filipa Smoly. Pálkaři se velice často dostávali pod pálkařský stav a více se bránili, než útočili.
Nadhoz - milé překvapení od mladíků Hloucha a Padyšáka, Hlouch odházel dva kvalitní zápasy včetně výhry nad Holandskem, Padyšák perfektně proti Venezuele, proti Jižní Africe bojoval. Satoria bohužel po prvním utkání s Koreou už po zranění nenastoupil. Svoje odvedli Furko, Blažek, Bužga, Kraut, Vavruša. Rozdíl v rychlosti proti soupeřům byl markantní, často jsme se dostávali pod tlak, jakoukoli chybu pak pálkaři trestali nekompromisními ranami daleko za plot.
Obrana - dokázali jsme udělat skvělé zákroky, ale vyrobit i neskutečné hrubky (24 E, nejvíce na turnaji). Chybí nám konzistence, na které se podepsala i nastupující únava. Vnější pole na výjimky pod průměrem.
Turnaj byl dlouhý, hrálo se téměř každý den. Měli jste nějaké zdravotní problémy? Už jsi zmínil zranění ruky Filipa Moštěka…
Na turnaj jsme jeli s 11 pozičními hráči, po odjezdu Chlupa a Smoly a zranění Moštěka jich zůstalo 8, proto v nominaci byli i nadhazovači se zkušenostmi z pole, kteří nezklamali a rozhodně nepatřili k nejslabším článkům. Oproti loňskému finále ME nemohli přijet Claus, Lázníček, Menšík, Hajtmar… Mít tak velký počet nadhazovačů na turnaji byla nutnost, jinak bychom 8 těžkých zápasů nepřežili.
Jak jste pracovali s nezvyklým počasím i změnami časů začátků zápasů? Je rozdíl hrát v 10 ráno nebo v 8 večer
Počasí bylo na české podmínky brutální, teploty od rána kolem třicítek, obrovská vlhkost, zápasy od 10 a 15 byly očistec, večerní už se daly alespoň trochu snést. Síly docházely a tady asi nejvíce byl vidět rozdíl mezi profesionály v ostatních týmech, trávících denně na hřišti spoustu hodin a hráči, kteří mají ve svém životě kromě baseballu ještě plno jiných povinností a zájmů.
Jaký vliv na sestavu, tým a potažmo výsledky měly pozdější příjezdy a dřívější odjezdy některých hráčů?
Při nominaci na turnaj jsme počítali s brzkým odjezdem Chlupa, Smoly (ten navíc nestihl první zápas proti Koreji, na nějž přijel až v průběhu), ale na druhou stranu jsme doma nechali snad jednoho hráče, který přicházel v úvahu. Oba dva dříve odjíždějící ale i na zápasy, ve kterých hráli, měli velký vliv a určitě je pozitivní, že na turnaji byli.
Už před turnajem jsi říkal, že tým je mladý, ale zkušený a prošel si několika těžkými zápasy.
Ano, tým je mladý, věkový průměr našeho lineupu je 20,6 let, absence hráčů ročníků 1995/1996, kteří v ČR nejsou na reprezentační úrovni, je znatelná. Na druhou stranu je to velký příslib na příští ME i MS. Po Martinu Mužíkovi je velká generační díra, catcher bude v budoucnu problém.
V týmu je několik hráčů, kteří mají baseball jako prioritu č.1, je na nich vidět průchod systémem MLB i College, kde nikdo jakékoli polevení v přípravě neodpustí. Ba druhou stranu máme i hráče, kteří hrají baseball jen proto, že je baví. Nikdo nikomu nic nevyčítá, ani nemůže, ale v tom je asi oproti světové špičce největší rozdíl.
Zaznamenal jsi něco zajímavého ve hře soupeřů, taktiku, somatotypy hráčů apod.?
Možná to tak nevypadá, ale všichni soupeři jsou prostě větší, konkurovat somatotypem mohou jedině Mužík, Furko, Chlup, Hlouch, Padyšák.
Při sledování nádherného finále mezi Mexikem a Japonskem před zaplněným stadionem jsem si ani nechtěl připustit, že je to vyvrcholení turnaje, na kterém jsme hráli, úroveň byla o několik tříd výš.
Přesto jsme soupeře trápili, nad třetí Venezuelou jsme pět směn vedli, s šestou Dominikánskou republikou jsme hráli tie break v utkání, které je mohlo poslat do skupiny o umístění... Jen pro vynikající výsledek se po celý zápas musí sejít všechny tři aspekty - útok, obrana, nadhoz - a to je nesmírně těžké, až nad hranicí českých možností. Přesto to v našich hráčích je a já jím za bojovnost a chuť se porvat a nejet jen výlet děkuji.
Takže jak bys tento turnaj a tuto mezinárodní zkušenost pro český baseball celkově shrnul?
Moje hodnocení turnaje - výsledkově je to neúspěch, názor baseballové veřejnosti, který nás bude soudit podle nevyvedeného utkání s RSA, plně chápu. Na druhou stranu jsme podle mého názoru vymáčkli z týmu poslední letošní baseballové kapky a ukázali, že nastavený trend postupného alespoň náznaku profesionalizace (minimálně v přístupu nadějných hráčů) je správný a že v Evropě patříme na absolutní špičky, ne-li až na vrchol.
Na závěr velice děkuji svému realizačnímu týmu, Ján Jablonka a Aleš Navrátil denně připravovali pálkaře, John Hussey a jeho práce s nadhozem je k nezaplacení, bez Joea Truesdala by řada hráčů turnaj asi nedohrála.
