Už osm let brázdí zámořskými kluby s jediným cílem; prolomit bariéru a stát se prvním českým hráčem v nejslavnější lize světa MLB! Po povedené sezoně na farmě Baltimoru je catcher MARTIN ČERVENKA (26) vytouženému cíli opět o krůček blíž. Z Bowie, kde momentálně dělá čest tuzemskému baseballu, to má autem do sídla hlavního týmu sice jen necelou hodinku, jeho sportovní cesta ale bude podstatně trnitější. „Ale věřím, že mě mají docela rádi a v dalším roce se opět posunu,“ řekl v rozhovoru pro baseball.cz odchovanec Kotlářky, který již netrpělivě vyhlíží jarní kemp Orioles, který o jeho ambicích mnohé naznačí.
Martine, jaký byl váš baseballový rok 2018?
„Začal jsem v AA, kde jsem nakonec strávil celý rok. První půlka sezony ušla, nebyla nejhorší. Dokonce mě vybrali do All-Star Game, což mě mile překvapilo. Druhá půlka se mi hodně vydařila. Zvednul jsem si statistiky. Celkově to byl velice dobrý rok.“
Před několika měsíci jste v rozhovoru pro Českou televizi říkal, že k posunu do MLB vám chybí štěstí a víc konzistentních výkonů. Zaznamenal jste v tomto směru posun?
Určitě, hlavně v druhé polovině sezony. Víte, jsou chvíle, kdy vám to vůbec nejde, a cokoliv odpálíte, je z toho aut. Pak jsou momenty, kdy vám tam naopak padá všechno. Když vám nevyjde pět zápasů za sebou, nesmíte jančit, musíte zachovat chladnou hlavu a na hřišti si stále udržovat zdravé sebevědomí. Že se něco nepovede, je v baseballe bohužel běžné. Je specifický v tom, že u něj převládá neúspěch nad úspěchem. Nemůžu čekat, že dám v každém zápase tři nebo čtyři hity. Takhle to prostě nefunguje.“
Jak z černých sérií ven?
„I když máte nulu z posledních pětadvaceti startů na pálce, musíte stále věřit, že jste lepší než nadhazovač. Říkám si, že ho musím porazit. Jdu start po startu, balon po balonu. To mi v začátcích určitě chybělo, ale teď mi to hodně pomáhá.“
Pálka letos rozhodně nebyla vaší slabinou…
„Se švihem mi hodně pomohl trenér pálkařů. Měl jsem pár věcí, které jsem při něm dělal špatně. Ubíraly mi sílu. Celou dobu jsem na tom pracoval. Člověk musí trénovat každý den, nemůže se naštvat, že mu něco nejde. Naopak musí dělat dokola stejné věci a věřit, že se to zlomí. Pochybovat o sobě je špatné.“
Po sezoně v AA jste dostal ještě pozvánku do Arizona Fall League. Čekal jste to?
„Už v průběhu roku se mě trenéři ptali, zda bych o soutěž měl zájem. Říkal jsem, že bych tam jel rád. Musel jsem sice prodloužit smlouvu, ale to jsem stejně chtěl. Pak mě tam pozvali. Po sezoně jsem tedy byl pár dní v Česku, pak jsem absolvoval kemp na Floridě, kde jsme asi deset dní trénovali. Potom už jsme letěli do Arizony a hráli tam až do 15. listopadu.“
Stihl jste si během roku „osahat“ některého ze špičkových nadhazovačů MLB?
„Při Spring trainingu jsem chytal pár MLB hráčům na bullpenu. I v sezoně jsme měli v týmu elitní borce, kteří se vraceli po zranění, ale byli to spíše polaři. Třeba Mark Trumbo či Craig Gentry. Jednou za nás házel Zach Britton, ale to jsem zrovna nechytal.“
Před Baltimorem Orioles jste byl v Clevelandu Indians. Dají se obě organizace porovnat?
„Určitě jsou rozdílné. Orioles jsou víc „old school“. Nyní se hodně dbá na analytické věci, počítačové analýzy apod. a v tom byli Indians vyzrálejší. Nyní však Baltimore podepsal nového generálního manažera Mika Eliase, jenž předtím působil v Houstonu. A právě Astros měli analytiku na té nejvyšší úrovni. Určitě to po této stránce půjde dopředu i v Orioles.“
Kontaktoval vás Elias?
„Zatím ne.“
Absolvoval jste po sezoně v klubu výstupní pohovory, abyste tušil, na čem jste?
„Nic takového. Bavil jsem se jen s naším manažerem z Bowie a s Minor League koordinátorem, s nímž jsem společně s agentem řešil prodloužení smlouvy. Většinou všechny poznatky, které měli, byly pozitivní. Věřím, že mě mají docela rádi a v dalším roce se opět posunu.“
Jak daleko je pro vás MLB?
„Nedokážu odhadnout. Někdo se tam dostane po třech letech v Minor League, někdo po osmi až deseti letech. Je to individuální. Určitě se tam jednou chci dostat, budu bojovat, ale za jak dlouho to bude, to naplánovat nejde.“
Kdyby to nevyšlo, preferoval byste hraní v Americe, třeba American Independent, nebo návrat na Starý kontinent?
„V Evropě bych asi hrál jen v Česku. Pokud by bylo možnost hrát někde mimo, možná bych o tom přemýšlel. Americkou Independent bych asi nedal, ale kdyby byla možnost jinde, přemýšlel bych o tom. Samozřejmě nebude záležet jen na mně; musel bych se domluvit také s přítelkyní…“
Chybí vám v zámoří něco z Česka?
„Právě přítelkyně. Když má volno ve škole, vždycky za mnou na nějakou dobu přijede. Vždycky je to pro mě velké zpestření. Zajímavé je, že když jsem se v červenci stal hráčem měsíce, tak tam zrovna celý měsíc byla. Určitě to byla hlavně její zásluha. (smích)“
Jak moc jste během sezony v kontaktu s rodinou?
„S mámou, tátou, bráchou i ségrou si voláme a píšeme každý den. Baseball je pro nás jednička! Táta se mi snaží hodně pomoct především po psychické stránce. Rozhovory s ním mi hodně pomáhají. Styl a baseballové věci už ale moc neřešíme. Už je to spíš o hlavě, abych zůstával v klidu.“
Jak těžké je v Americe navázat mezi spoluhráči kamarádství, když jste v týmu sami sobě konkurenty?
„Žádná nevraživost podle mě není. V pravidelném kontaktu jsem s klukama z Indians a píšeme si i s lidmi z Orioles, s nimiž jsem bydlel nebo se víc bavil. Je to kamarádství. Největším konkurentem jste si totiž sám! Nemůžu koukat, jak hrají ostatní, poněvadž to neovlivní, jak budu hrát já sám.“
Pozval jste někoho z nich do Prahy?
„Pár kluků ano, tak uvidíme, zda se někdo ukáže.“
Dost možná jste znovu o krok blíž k angažmá v Baltimoru. Zjišťoval jste, jak město vypadá, kudy se dostat na stadion?
„Bowie Baysox, za které jsem nastupoval, je asi třicet minut od Baltimoru. Když jsem měl jednou volno, zašli jsme s kamarádem na MLB, takže stadion jsem viděl. O městu toho moc nevím, ale prý je tam pár pěkných muzeí.“
Když máte volno, chcete si od baseballu odpočinout?
„Vůbec. Sleduju ho pořád, furt dokola. I v zimě si vyberu libovolný zápas, tým, který mě zajímá, a koukám se. Když se mí líbí nějací catcheři, pouštím si jejich zápasy a snažím se něco pochytit. Strašně mě to baví. Zákroky většinou sleduju na Youtube. Když mám puštěné celé utkání, zajímá mě, jak catcher chytá, jak řídí nadhozy, jak komunikuje s nadhazovačem…“
Koukáte ze záznamu také sám na sebe?
„Ne, zpětně moc ne. Jedině, když jsme s trenérem sledovali video švihu. Na vlastní chytání se nedívám.“
Kdo je v MLB váš vzor?
„Těch je strašně moc. Flowers z Atlanty, který získal pro nadhazovače nejvíc striků. Mám strašně rád Maldonada. Teď hodně sleduju Joseho Molinu.“
Do zámoří se vydává čím dál víc českých nadějí. Kontaktují vás, abyste jim poradil?
„Většinou ano, letos jsem se třeba potkal s Lukášem Hlouchem a Danielem Padyšákem.“
Sledoval jste na dálku „vaši“ Kotlářku?
„Jasně. Skončila čtvrtá, škoda, že se o zápas neprobojovala do semifinále. Myslím, že na to, jaký měla kádr, hrála výborně. Kouč Mike Müller dával týmu, co mohl a klukům se snažil hodně pomáhat.“
Reprezentace letos měla největší akci Super6…
„Když jsem měl čas, na zápasy jsem se díval. Je těžké to na dálku hodnotit. Kluci určitě výborně pálili, ale tentokrát to bohužel nevyšlo nadhozu, jenž je většinou naše silnější stránka. Byly to velké přestřelky! Slyšel jsem, že v Holandsku hodně homerunů padalo kvůli větru. Pozitivní byl duel proti domácím. Hodně jsme prohrávali, ale nakonec byla šance vyrovnat. Taková zkušenost by mohla týmu pomoci v kvalifikaci o olympijské hry i na mistrovství Evropy.“
Uvidíme vás příští rok v reprezentačním dresu?
„Záleží na termínech. Ale když budu v Česku a bude o mě zájem, tak budu reprezentovat rád.“
Olympijská kvalifikace by českému baseballu mohla pomoci po mediální stránce. Mají o vás osobně novináři zájem?
„V Americe má každý Minor tým jednoho člověka, který děla play-by-play a zároveň je kontaktem pro novináře, když chtějí s někým z nás udělat rozhovor. Přes něj jdou všechny žádosti a vy už se pak domluvíte, zda vám termín vyhovuje nebo ne. Většinou to hráči neodmítají. Letos v Baltimoru už byl ten zájem větší. Většinou jsem dělal rozhovory telefonicky, ale měl jsem i živý přenos do rádia a také jsme natočili video. Je to fajn, když mají o člověka zájem, i když je z Česka.“
