Vladimír Chlup: prostě to chtělo získat zlato


Vladimíre, jak chutná zlatá medaile?
Je to strašně velká satisfakce za ME v roce 2017, kdy nám výhra proklouzla mezi prsty.

Co se změnilo oproti roku 2017?
My jsme od února pracovali nejen na baseballových dovednostech, ale i na hlavách hráčů a snažili jsme se jim vtlačit do hlavy tu myšlenku, že tohle je náš rok a chceme ty roky tvrdý práce zúročit. Kluky znám už od 13 let, prošel jsem s nimi kadetskou reprezentací a všude jsme brali akorát stříbro. A prostě to chtělo nějakým způsobem završit a získat zlato.

Co na tuto změnu mělo největší vliv?
Myslím, že vše vyplynulo ze sebevědomí, které hráči za ty dva roky nabrali. Kádr se skoro vůbec nezměnil a bude, i přes odchody některých hráčů, silný i na MS v příštím roce. Máme před sebou skvělou budoucnost. Navíc půlka kluků z dnešního kádru buď byla, je, a, nebo bude, na amerických univerzitách. A na těch klucích je to znát, protože jsou na hřišti 5 hodin denně a sebevědomí pak roste. Pak stačilo jen trochu tahat za ty správný nitky a kluci to brali.

Věřil si ve finále během utkání ve vítězství?
Tento tým je trochu výjimečný. Vždy jsem říkal, že když český tým vede, tak se většinou těžko poráží, ale když prohrává, tak jdou hlavy dolu a je těžké to zvrátit. Tenhle tým, věřím, že by případnou ztrátu dokázal otočit. Ale my jsme na ně od začátku šlápli, i proti jejich největší hvězdě Sashu Kochovi na kopci a bylo vidět, že s každým inningem hráčům roste sebevědomí.

Nebál ses podobné těžké chvíle, která přišla v závěru zápasu s Francií?
Ano v 7.směně se mi trochu vloudil do hlavy ten včerejší závěr, ale Dan Padyšák, stejně jako včera vlezl na kopec a ukázal jaká je jeho síla. Poslední aut Vojty Menšíka pak jen ukázal, jak moc jsme se zvedli v obraně. To je ten největší rozdíl oproti předchozím letům, že tentokrát byla naše obrana téměř perfektní.

Daniel Padyšák byl jasná volba jako closer tohoto zápasu?
Určitě. Po semifinálovém utkání za námi sám přišel s tím, že když to bude potřeba, tak tam zase vleze a zase to zavře.

Daniel je ještě mladý, takže může takto „zavírat“ těžké zápasy ještě dlouho.
Myslím, že Dan má stále potenciál jako starter, ale on má hrozně silnou hlavu, je psychicky odolný. Opravdu ten balón chtěl a myslím, že žil pro ten moment, kdy vyleze na Francii v semifinále ME na plné mety a vyrovnávací bod na trojce. Prostě krizová situace pro něj jak dělaná a teď jen doufám, že mu to takhle vyjde i v Jižní Carolině na College, kam nastupuje v září.

Český tým byl hodně silný v útoku, dal nejvíce homerunů na turnaji v historii ME U21 a U23, Filip Smola byl vyhlášen nejlepším pálkařem turnaje.
A finále bylo paradoxně jediným zápasem, kdy jsme homerun nedali (úsměv). Dali jsme za turnaj 8 homerunů od 7 hráčů. To je unikum. Vždy to byl většinou jen střed lineupu, který dával homeruny a ostatní se nějak snažili dostat na metu. Teď hrozila pálka od každého. To nám hodně pomohlo.

Kdo tě na turnaji na pálce nejvíce překvapil?
Martin Zelenka zde ohromně během turnaje vyrostl. Snad poprvé za tu dobu, co hraje Extraligu jsem ho viděl odpálit tři ostré line-drivy po své straně. Dříve to byl většinou odpal do oppositu. Všichni se chytli a já věřím, že potenciál tady je, a že nám na MS nebude patřit poslední příčka.

Starší články
Weby ČBA na doménách baseball.cz používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací