ROAD TO TOKIO 2023


Téměř každý z aktérů a účastníků kvalifikace na prestižní turnaj World Baseball Classic by mohl napsat knihu o naší cestě do Tokia. Jak zaznělo opakovaně od komentátorů našich zápasů v Regensburgu nebo experta České televize Jakuba Staříka, byly tam desítky příběhů. Zkusím popsat svůj …. a nenudit.  

Asi všichni tuší, že to nebyly jen čtyři zápasy v Regensburgu, které rozhodly o našem březnovém programu. Už loni na podzim jsme s Johnem Husseym osobně vyjeli vybrat hotel a prostředí pro naše první soustředění do Jeseníků. S Alexem Derhakem a Petrem Barochem během Euro baseball league na Tenerife zkontrolovali podmínky pro plánovaný Spring training. S Davidem Winklerem doladili plán všech osmi reprezentačních akcí během následujícího roku, během nichž jsme naplánovali 25 zápasů reprezentace. Vytvořili jsme užší a širší realizační tým, navštívili Ostravu, Frýdek-Místek, Hlubokou, Třebíč, Regensburg, Washington a k dnešnímu dni 22x Prahu. Objeli jsme také všechny extraligové kluby, abychom se dozvěděli, jaký je pohled elitních klubů na fungování a spolupráci s národním týmem.

Paralelně probíhala tvorba týmu. Hledali jsme hráče s charakterem, vášní a pílí. A chtěli jsme mít v hledáčku dostatek hráčů s reprezentační zkušeností, které v případě potřeby můžeme povolat. Moc se neztotožňuji s často zaznívajícím názorem, že český baseball vybírá pouze z třiceti hráčů. Vidím nejméně stovku hráčů, kteří mají potenciál v nejbližších čtyřech letech pomoci českému baseballu udržet si získaný respekt. Padesátičlenný roster před kvalifikací v Regensburgu jsme vyplnili asi za 3 minuty a nejméně 10 hráčů, které jsme chtěli mít možnost připsat na závěrečnou soupisku v případě komplikací, se nám tam již nevešlo. Věříme, že tato generace může být součástí více příběhů. Jak příběhu WBC a boje o historicky první medaili z kontinentálního mistrovství, tak snahy o premiérovou účast na prestižním turnaji Premier12. Na všechny tyto příběhy potřebujeme nejen dostatek kvalitních hráčů, ale i spolupráci baseballového hnutí. Bez ní by se tato Cinderella story, jak to MLB vznešeně nazývá, rozhodně nestala. Děkujeme všem, kteří se podíleli na vzniku a fungování takto kvalitní třízápasové Extraligy. Klubům za kvalitní cizince, kteří okusili často i hvězdnou MLB (od Rogera Daega, přes Petera Moylena až po letošního Juana Jaimeho). Díky vedení ČBA a Extraligy za možnost odehrát All Star Game před PBT, díky za možnost odehrát 5 kvalitních utkání před Regensburgem. Díky za kvalitní obsazení Pražského baseballového týdne. Nejsou to samozřejmosti, vnímáme, že naše dobrá příprava s týmy úrovně TOP 20 světového rankingu nejen, že něco stojí, ale omezením soutěží způsobuje újmu klubům, hráčům, fanouškům. Díky za práci v klubech, mládežnických reprezentacích a v programech pro talentovanou mládež. I díky jejich práci jsme byli v Regensburgu nasazeni. Je to často práce bezejmenných lidí, ze kterých se skládá nejen základních 10 tisíc hodin každého vrcholového sportovce, ale další a další vědomosti a zkušenosti, ze kterých můžeme těžit. To bychom si všichni měli uvědomit při kritice nezdarů jiných trenérů, jiných klubů. Za vším je šílené množství práce. S drobnou parafrází sloganu Kansas City Royals: „není špatných drilů, každý se dá pro něco využít ….“ bych řekl, že „ není špatných trenérů, každý může něčemu přispět…“. A na závěr jsem si nechal naše hrdé a věrné. Díky všem fanouškům nejlepšího sportu na světě. Díky všem, kteří nás hnali dopředu nejen v Regensburgu, ale ocenili i naše nasazení na Hluboké při All Star zápase, nebo na Eagles při PBT a v přípravě v září. Žádný hráč nemá rád prázdné tribuny a ani my nejsme výjimkou. Díky za podporu více jak tisícovce fanoušků z Facebookové skupiny FAN CLUB BASEBALL CZECH.     

Za to všechno chceme celému hnutí poděkovat! Bez vás by se to nestalo, je to náš SPOLEČNÝ ÚSPĚCH.

I my jsme obětovali hodiny, dny a týdny příprav. Začali jsme teambuildingovým soustředěním v podhůří Pradědu, nejvyšší hory Moravy, kam jsme pozvali členy širšího realizačního týmu. Pozvání přijala nutriční specialistka Zuzana Šafářová, kondiční trenér Radim Jebavý, sportovní psycholog Dušan Randák, specialista na neurovisuální problematiku Radek Knap, expert České televize Jakub Stařík a z našeho týmu PR Lukáš Ercoli, fysioterapeut Joe Truesdale a specialista ortoped Filip Hudeček. Největší přízni se těšila venkovní večerní sauna a horské výstupy vedené Ondrou Satoriou.

Reportáž ČT o výšlapu na Praděd

V březnu následoval Spring training na Tenerife, kde jsme se připravovali kondičně a sehráli 5 přípravných utkání s reprezentací Francie a mistrem Španělska Marlins Puerto Cruz. V sérii s Francií jsme získali Spring training Cup Tenerife 2022 a podpořili jsme Ukrajinu v jejím boji s okupanty.

Druhým dvojblokem přípravy byl All Star Game na Hluboké a Pražský baseballový týden na Eagles a Tempu. Obě akce skvěle zorganizované a poprvé jsme pocítili skutečnou podporu fanoušků. Škoda dvou neodehraných utkání v sobotu kvůli dešti, ale i tak celkově dalších pět velmi cenných zápasů, zvláště zápasy s Řeckem a Španělskem. Za zmínku stojí rozšíření našeho realizačního týmu o Jirku Vlacha na pozici IT scouting specialisty. 

Reportáž ČT - Pražský baseballový týden 2022

Příprava na letošní vrchol začala opět s Radimem Jebavým dvoudenním kondičním soustředěním v Ostravě, symbolicky jako vyjádření respektu k jejím úspěchům a také jako uvědomění si pro všechny mimoostravské hráče jakou dálku musí ostravští každé jiné soustředění absolvovat. Poté jsme si domluvili tři zápasy s Německem, dva doma na Eagles a jeden v Heidenheimu. Prohráli jsme jen ten první 1:0 a v kontextu jejich následujících drtivých výher s Jižní Afrikou jsme získali mírný optimismus. Za zmínku stojí walkoff HR střídajícího pálkaře a loňského krále homerunářů Marka Minaříka ve druhém domácím zápase a homerun z prvního nadhozu zápasu Vojty Menšíka v Německu. K tomu 2 RBI double Petra Zýmy a celkově přestřelka dalekých odpalů v posledním vzájemném utkání. V pondělí nám trochu vítr z plachet vzali Španělé jasnou výhrou 7:1, ve druhém zápase jsme výhru zase museli obětovat pro pozdější cíle. Zajímavostí byly tři hity Martina Mužíka z posledních tří posledních zápasů. Pouze homeruny. Celkově jsme se ale pálkařsky a polařsky zlepšovali každým zápasem, jen na nadhazovacím kopci bych diplomaticky řekl, že jsme spíše viděli světlo na konci tunelu.        

Češi v generálce na WBC prohráli se Španělskem i podruhé

Samotný turnaj byl tak trochu jízda na horské dráze. Španělé si prožili nervózní vstup do turnaje v pátek s Jižní Afrikou a v sobotu i díky naší chybě nás v našem prvním utkání na turnaji přejeli. Na druhé straně díky vzepětí se v páté směně se na utkání dalo dívat i optikou prohry 7:9, nebýt té šílené dvanáctibodové směny. Zápas s Francií byl také nervózní, ale díky Lukáši Ercolimu, Martinu Schneiderovi a Michalu Kovalovi měli nakonec pálkaři dostatek klidu udělat body. Ale situace v páté směně za stavu 2:0 pro nás a obsazených dvou metách bez outu úplně jednoduchá nebyla. Výhra 7:1, pozdrav od Bruce Bochyho a tři leadoff homeruny Vojty Menšíka ze čtyř jeho posledních zápasů na pozici leadoffa mi utkvěly v paměti. Den volna, zápas s domácími Němci, jejichž soupiska byla plná zvučných jmen i na lavičce. Po půli první směny stav 0:3, opět to nebylo jednoduché. Ale dohrávka z říše snů. Meta zdarma, two-run homerun kapitána Petra Zýmy a solo homerun Martina Červenky a mohli jsme začít zápas znovu. Utkvěly mi skvělé výkony nadhazovačů Dana Padyšáka a Michala Kovaly, RBI singly Arnošta Dubového a Matěje Menšíka a zopakování odpalu za oplocení Berryho. Neuvěřitelná radost a za odměnu odveta s našlapaným týmem Španělska, který ale zažil v úterý velmi těžký den. Přes čtyři hodiny hráli zápas v dešti, vedli po celou dobu v zápase s Brity, v půli 8:3, vedení dokonce i v poslední směně, přesto v nastavené směně prohráli. Hořká pilulka. Na druhé straně u nás ne lehké rozhodnutí, kdo bude nadhazovat. Jan Tomek s teplotami o den dřív, Jan Novák s nedoléčeným loktem, Marek Minařík s ne dobrou vzpomínkou na první utkání, Ondra Satoria s ne úplně dokonalými výsledky z přípravy. Všechno mělo svá pro a proti. Nakonec převážila varianta s nadhazovačem, který měl zkušenosti s výhrami z evropských pohárů proti nejlepším týmům Evropy z Itálie či Holandska, který vyhrál desítky utkání v nejtěžších playoffových zápasech naší Extraligy a kterému Španělé v Ostravě v roce 2014 nešťastně zlomili žebro a propíchli plíci při krádeži druhé mety - Martin Schneider. Možná nejlepší nadhazovač historie českého baseballu, jehož talent pálkaře a vnitřního polaře trochu zastínil jeho nadhazovačské kvality a v národním týmu na svůj velký zápas čekal do svých 36 let. K tomu homeruny Martina Mužíka a Marka Chlupa. Markův příhoz ze zadního pole a close Marka Minaříka, kterým napravil první utkání. Pak již jen čirá radost. Silné emoce přebily všechny strasti, ale také situace ze zápasů, omlouvám se všem, které jsem zapomněl, některé střípky ze zápasů bych ale rád ještě zmínil. Chyty Marka Chlupa v zadním poli na plotě a následné zranění zad, obrana útočné ulivky Filipem Smolou proti leadoffovi Německa, double playe Jakuba Hajtmara a jeho rána po lajně v posledním zápase, několik trefení Matěje Menšíka, které se proměnily záhy v naše body, short hop na domácí metě Martina Červenky a vyoutování Valeria v posledním zápase. A i tak jsem toho ještě hodně zapomněl.

Na závěr bych se rád podělil ještě o pár osobních postřehů a pocitů. Kdysi v roce 2014 po návratu z Mistrovství světa do 23 let jsem použil označení FAKTOR X a nazval jsem jím tehdy klíčového hráče turnaje Marka Červenku. Po osmi letech bych toto přirovnání rád použil podruhé. A shodou okolností bych jím označil jeho bratra Martina. Bez něj bychom se nedostali tam, kde se nyní český baseball nachází. Martin spoluvytvořil výkony našich nadhazovačů a výraznou měrou se podepsal pod výkony týmu ve všech třech nezapomenutelných zápasech. Neznám moc lidí, kteří by nesnášeli prohry více jak já, ale tři hráči mi v životě utkvěli v paměti. Oba bratři Červenkové a Martin Schneider. Proto jsme byli tak rádi, že dva z nich jsme měli v Regensburgu na naší straně hřiště.

Reportáž ČT - I malá země může mít velké sny

Jak se snažíme po postupu na World Baseball Classic opakovat, toto není jen náš výsledek, je to výsledek celého našeho hnutí. Od otců zakladatelů, kteří rozjeli soutěže dospělých, postavili hřiště a stadiony a většina jich je v Síni slávy, přes progresivní funkcionáře a rozvojáře, kteří zaplnili hřiště mládeží a vytvořili fungující motivační systém mládežnických lig a turnajů, po importované vědomosti Jima Jonese, Geoffa Samuelse, Stana Lukatiche, Ricka Jacquese, Mika Griffina a mnoha dalších. Výrazně přispělo i vytvoření kvalitního konkurenčního prostředí se silnými manažerskými osobnostmi včele s Arnoštem Nesňalem, později Borisem Bokajem, jejichž kluby se dokázaly prosadit i na evropské scéně. Deset umístění v TOP 10 na mládežnických mistrovstvích světa byla i výsledkem stále stoupající kvality českých realizačních týmů, kterou nám závidí nejen celá Evropa. Toto všechno jsou důvody, proč můžeme a budeme vybírat z dostatku kvalitních hráčů pro naše sportovní sny a cíle. Nesmí nás zastavit žabomyší války ani nepřejícnost lidí, za nimiž není žádná práce pro hnutí. Naopak naslouchat všem, za kterými jsou hmatatelné výsledky, ze kterých může naše hnutí čerpat. Nemusíme mít všichni stejné názory, ale neměl by nám chybět vzájemný respekt. Vidíme, co lidská malost, hloupost a nenávist udělala v Německu, Itálii, Francii i Španělsku. Dost by nás mrzelo, kdyby po prvním nezdaru byli opět slyšet jen tito lidé.

Řetěz je tak silný, jak je silná jeho nejslabší část. Většina nadhazovačů byla na turnaj maximálně připravena a péče pokračovala i během celého turnaje, za to velké díky Johnovi Husseymu. Koučování na třetí metě, desítky popsaných materiálů o týmech, které nás čekaly, stovky odpálených míčů, za to patří velké díky Davidovi Winklerovi. A péče o pálkaře, kteří se během přípravy a turnaje dostali do výborné formy a pohody, za to děkujeme našemu pálkařskému trenérovi Alexi Derhakovi, jehož kondice a schopnost každý den simulovat nadhozy nad 140 km/h byly obdivuhodné. Díky za neuvěřitelnou péči o materiální, technické a organizační záležitosti Davidovi Nevěřilovi a za neviditelnou, ale o to důležitější, péči o těla hráčů Joeovi Tuesdaleovi a duše hráčů Dušanovi Randákovi. Díky Radimovi Jebavému za kondiční přípravu týmu. To byl náš nejužší realizační tým. Speciální díky Lucce Zawadové. Díky také všem dalším trenérům, specialistům, ale také hráčům, kteří nám během celého roku pomohli reprezentovat český baseball a nedostali se do závěrečného výběru. Díky asociaci, že nám ve všech klíčových věcech vyšla v přípravě vstříc. Díky všem, kteří nás podporovali, všem, kteří nás sledovali a fandili nám. Dle informací na O2TV Sport byl náš poslední zápas nejsledovanějším pořadem v tomto roce. Díky všem za emoce, které se k nám dostaly. Potlesky ve stoje u televize, slzy, všichni si toho nesmírně vážíme. Věříme v podporu i na závěrečném turnaji v Japonsku, ale osobně spíše na zápasech příští rok v České republice, které budou vrcholit koncem září na domácím Mistrovství Evropy. Tam bychom se chtěli pokusit splnit sen mnoha baseballových generací. Prosím zachovejte nám přízeň a přijďte nás v září podpořit, budeme to potřebovat!

THE TRUTH IS ON THE FIELD – BELIEF – ROLL ON – JUST ANOTHER BASEBALL GAME (Derek Jeter) – pár posledních zápasových mott mi asi zůstane chvíli v paměti :)

Baseball fokus podcast: Jak se zhmotnil český sen a co stálo za postupem na World Baseball Classic?

Interview ČT24 - 16. říjen s Pavlem Chadimem

168 hodin - Meta světa

Starší články
Weby ČBA na doménách baseball.cz používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Více informací