28 statečných aneb poslední ohlédnutí za MS U21


Týden po návratu, během něhož jsme si užívali své chvilky pomíjivé slávy, je čas udělat poslední ohlédnutí za turnajem. Celkový výsledek je sice fantastický, ale ještě máme před sebou dlouhou cestu. Když se nezávislý pozorovatel zadívá na celkové statistiky týmu, důvod k velkému plesání rozhodně nenajde.

Předposlední místo v pálkařských statistikách (ovlivněno absencí posledního zápasu o umístění, kde jsme měli 8 hitů a příznivější jsou pro nás spíše šestá místa v počtu hitů a dosažených doběhů celkově, osmé místo v OBP). Dvě místa od konce ve statistikách nadhazovačů (tady opět příznivější 4. místo celkově v počtu strike outů hozených našimi nadhazovači, nejlepší z mimoasijských zemí) a nakonec nejstrašnější statistika v obraně.  Nejhorší ze všech v procentu úspěšnosti zákroků 0,926 (tady snad jen na omluvu četná zranění a věk našich hráčů ve vnitřním poli – 17, 18, 19 roků) a nejhorší v počtu chyb celkově (polehčující okolností je jen závěr turnaje -  15 chyb v prvních třech zápasech a 8 v posledních šesti). V jedné statistice, která se ale na turnajích nevyhodnocuje, jsme určitě okupovali nejvyšší příčky -  týmový duch, nezdolnost, výdrž a hraní do posledního autu.  Ale možná se vlastně vyhodnocuje    a to v celkovém závěrečném umístění, které tým přivezl. Nebýt těchto vlastností nedokázal by se do nejlepší pětky světa dostat.  Nedokázal by porazit v přímém souboji celkově sedmou Itálii, šestou Austrálii a se čtvrtou Nikaraguou prohrát smolně až v závěru. A kdo jmenovitě se na tomto úspěchu podílel? 

Marek Červenka -  faktor X, strůjce obratu průběhu turnaje v zápase s Itálií, kde si připsal vítězství. Startér i dalšího vítězného zápasu s Austrálií, válečník se třemi druhy nadhozů pod vynikající kontrolou.  

Jan Tomek – stoicky klidný closer, který čekal 2 týdny na svůj hvězdný zápas, doházel téměř 3 směny bez bodu v posledním zápase proti Austrálii a turnaj uzavřel strike outem. Gesto po posledním autu je jedním ze symbolů našeho vystoupení na Tchaj-wanu.

Marek Minařík – nadhazovač s ohromným potenciálem, často doplatil na svoji roli krýt Markovi Červenkovi záda. Klíčový muž v zápase proti hráčům z Nikaraguy, 4. celku MS. Držel půl zápasu pouze s jedním  hitem, na turnaji házel až 92 MPH (147 km /h), jakmile dostane pod kontrolu i technický  nadhoz může se stát  nejlepším českým nadhazovačem.

Jan Novák – podobná charakteristika jako u Marka Minaříka, jen  háže zleva  89 MPH (143 km/h).  Připsal si vítězství s Mexikem, další klíčový muž zápasu proti Nikaragujcům, odcházel z kopce v osmé směně na dva auty, kdy protivník srovnal stav na 4:4 po infield hitu....

Ondra Satoria- kometa mistrovství světa. Přestože má za rok odházeno minimum směn, kontrola jeho druhů nadhozů byla úchvatná. Sedmnáctiletý talent.

Lukáš Ercoli – další mladá kometa, tentokrát házející zleva. Rodák z Roudnice, autor 8-mi strike outů proti Australanům v prvním vzájemném zápase na turnaji, celkově 14ti na turnaji.

Dan Vítek – startér proti Novému Zélandu, který nám dal ohromnou šanci utkání vyhrát, v závěru turnaje již zdraví nebylo tak pevné, ale nevzdával se.

Tomáš Ondra -  startér zápasu proti Mexiku, velká budoucnost českého baseballu, po dlouhé sezóně také zdravotně a fyzicky hodně vyčerpaný.

Matěj Brabec – nadhazovač, který má pod kontrolou tři druhy nadhozů, může porazit kohokoliv, zároveň může i být poražen kýmkoliv. Má jedinou šanci, začít na sobě pracovat dvakrát tolik. Potenciál házet v budoucnu 140 km/h, ze začátku turnaje se dotýkal rychlosti 136 km/h.

Michal Sobotka – další slibný nadhazovač, který nepřijel na turnaj v ideální formě, ale postupně se výrazně zlepšoval, v zápase s Japonskem nám dal šanci do třetí směny hrát 0:1. Bude-li chtít poctivě trénovat správné věci a posilovat své silné stránky, příště Asiaty porazí.

Martin Červenka- železný muž naší obrany, autor 3 hitů v zápase o 5.místo proti  Austrálii,  4 stažené body. Ve spolupráci s bratrem Markem téměř neporazitelní. Odkečroval 7,5 zápasu v deseti dnech .

Michael Vykoukal- chlapík k pohledání, nechal na hřišti vše, jeho role krýt Martinovi Č. záda mu trochu ubližovala, ale nedal na sobě nic znát. Nedocenitelný hráč pro náš tým.

Martin Mužík – záchrana našeho týmů, bullpen catcher s masérskými zkouškami by měl být vyvažován zlatem.  

Michal Zýma -bojovník až za hrob.  I se zlomeným prstem po divokém nadhozu novozélandského nadhazovače odpálil tvrdý odpal a nechal se vystřídat až po skončení směny v útoku.

Tomáš Juněc – ocelový chasník z Ostravy, vyztužil naši obranu na první metě po operaci Michala Zýmy, 11. muž v pořadí pálkařů na celém MS s 12 ti hity.

Adam Hajtmar – kapitán našeho týmu, který ze sebe vydal více než by si sám myslel, že v něm je. V obraně nakonec nastupoval ve vnitřním poli, dokud hrál na druhé  metě- sedm zápasů bez chyby.  Hráč s výborným pálkařským finišem na turnaji.  

Filip Smola – tady jsou statistiky příliš kruté. Bez Filipa bychom nezahráli neuvěřitelné množství her, spoustu skvělých zákroků, včetně perfektního dvojautu v poslední směně turnaje.  Také jeho hlas a povzbuzování v zápase s Nikaraguou bylo jedním z důležitých momentů závěru turnaje. 

Přemek Chroust- v posledním přípravném utkání s Novým Zélandem se zranil, nastoupil na jeden z klíčových startů proti Mexiku v poslední směně, kde vybojoval metu zdarma a následně bod. Ve finálové části ještě zvládl hit, ale bolest pravého podžebří ho přemohla. 

Jakub Ondráček – malý velký muž, další hráč, který by pro tým hrál kdekoliv kdykoliv. Nakonec nám pomohl na třetí metě a jeho skok s příhozem na aut na domácí metě zřejmě zachránil poslední zápas s Austrálií při plných metách. Nejvíce met zdarma, úchvatný trojmetový odpal proti Mexiku. 

Ivan Aubrecht – dravec z levého pole s dělovou rukou, klíčový strůjce obratu s Mexikem, kdy v předposlední směně odpálil trojmetový odpal a v poslední směně stáhl důležité 2 body pro naše vedení. 

Petr Síla – kouzelník ve středním zadním poli, kde vychytal všechny daleké odpaly. Většinou první muž pálkařského pořadí, autor  důležitých stažených bodů s Mexikem a Austrálií.

Richard Sázavský – autor nejvíce vícemetových odpalů, včetně vítězného homerunu proti Italům po  masáži zázračnou thajwanskou hřejivkou.

 

Jakub Kyrš – kondiční guru, který nám před turnajem po několikahodinových trénincích dal důležité informace o kondici týmu i jednotlivců.

David Winkler- plnohodnotný člen našeho realizačního týmu, který 14 hráčů z našeho 22-ti členného týmu připravoval od  loňské zimy a získal s nimi v Třebíči zpět pro Českou republiku  titul mistrů Evropy. 

Michal Muller -  nováček  v mládežnickém reprezentačním programu nám výrazně pomohl, měl na starosti pálkaře a jeho klidný přístup lpící nejen na čisté a logické mechanice, ale i na celkovém plánu a kvalitním vystoupení, hráčům prospíval. 

Jan Jablonka – muž, který by se pro tým rozkrájel, obětavý a vstřícný trenér obranář, který zklidňoval tým nejen na třetí metě, kde hnal běžce domů.

Ríša Dvořák – blanenský levoruký čaroděj, velitel našich nadhazovačů, který je vzorně připravoval nejen v bullpenu. Muž v pozadí všech důležitých rozhodnutích.   

Pavel Chadim – po sedmi mistrovstvích Evropy ( 3x s žáky, 1x s juniory, 3x s U21) to bylo mé premiérové mistrovství světa v roli hlavního trenéra a docela jsem si ho užil.   

Ještě jednou díky všem, kteří se věnují nejen mládežnickému baseballu. Prostě mají baseball pod kůží. Jsme všichni na jedné lodi, i když často nejen na hřišti stojíme proti sobě. Spojuje nás tento krásný sport a hrdost hrát a fandit českým barvám.

Za realizační tým Pavel Chadim

Z tisku:

Naprostý úlet. Mladí čeští baseballisté si vyšlápli na velmoci

Fantastičtí čeští baseballisté. Skončili pátí na světě

Diskuse o MS U21 v České televizi:

Diskuse o MS U21 na ČT SPORT

 

    

Starší články
Weby ČBA na doménách baseball.cz používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací