První rok reprezentace Baseball5 U17


Devátého srpna letošního roku bylo vypsáno výběrové řízení na hlavního trenéra nově vzniklé reprezentace Baseball5 U17, ve kterém jsem byl vybrán. V moment podání přihlášky jsem si ani neuvědomoval, že od jmenování do funkce zbývají do začátku ME necelé tři měsíce. Do svého realizačního týmu jsem oslovil Dominika Doležala.

Skladba týmu byla naprosto odlišná od jakýchkoli skladeb jiných národních týmů, se kterými jsem měl dosavadní zkušenosti, ať už jako hráč či trenér. Baseball5 se v České republice nijak organizovaně nehraje. Na rozdíl od jiných států se u nás nehraje žádná soutěž nebo alespoň turnaj, na kterém bychom si hráče a hráčky mohli prohlédnout. Znamenalo to tedy osobně oslovovat potenciální uchazeče, jestli by našemu snu nedali šanci. Za necelé tři měsíce jsem se osobně snažil přilákat a zaujmout více než 80 hráčů a hráček. Věřím, že můj cíl – dostat se do podvědomí našim puberťákům, se mi alespoň částečně zdařil.

Samotné mistrovství Evropy se konalo 16. – 19. 11. v bulharské Sofii. Nezapomenutelná byla pro celou výpravu cesta z letiště na hotel, kdy nám náš řidič u každého druhého semaforu, který projel na červenou, s úsměvem říkal, že je barvoslepý. Živí a zdraví se dostáváme na hotel a za 30 minut nám začíná technický meeting. Po deseti minutách zjišťujeme, které státy si přijely turnaj užít a které vyhrát. Francouzský realizační tým patnácti dotazy a připomínkami pomalu vytáčí hlavního organizátora. Třešničku přidávají, když nařknou bulharského šéfa baseballové asociace z možného ovlivňovaní registrace hráčů. Situace se naštěstí uklidnila a my odcházíme s dvěma poznámkami ohledně pravidel, které budou platit jen první dva zápasy skupinové fáze. Pak se dozvíme, že už neplatí a my je špatně pochopili.

Následují den (ve středu) již začíná samotný turnaj a nás čeká Turecko. Ještě jsme se v hale ani pořádně nerozkoukali a po první směně prohráváme 0:3. Reagujeme a přizpůsobujeme se na hru soupeře. Obrana se po první nervózní směně uklidnila a soupeře již k velkému tlaku nepouští. V útoku bojujeme sami se sebou a mnoha technickými outy necháváme tureckou obranu odpočívat. Za první čtyři inningy se nám podařilo jednou úspěšně obsadit druhou metu. Jenže právě když si Turecko začalo myslet, že již bude jejich první výhra na světě, naši hráči zjišťují, že ono to půjde. Burácející český velvyslanec v Bulharsku nás žene k opravdu nečekanému obratu a s naším čtvrtým doběhem padá hala a stream. Připisujeme první výhru, a to v dohrávce utkání 4:3.

V druhém utkání, proti sympatické Belgii, nás nečeká nic jiného. Znovu oba týmu předvádějí kvalitní defenzívu a v útoku bodů jak šafránu. Tentokrát jsme pro diváky připravili ještě větší nervák, a to hned první extrainning na turnaji. Opět zvládáme vypjatý konec a vítězíme 2:1.

Po dvou výhrách přichází pro naši pozitivní náladu těžký náraz. Slušně naplněná sportovní hala pohání domácí tým k jejich nejlepšímu výkonu na turnaji. Od stropu odrážející se povzbuzování pomáhá Bulharům k prvním bodům a dovádí je až do vítězného konce. Zápas končí znovu jen o bod, tentokrát již v náš neprospěch 2: 3.

Po prvním dni se již lépe odhaduje síla soupeře a nás tedy ve čtvrtek ráno čeká nejslabší tým skupiny – Moldavsko. Skoro bezchybným výkonem vyhráváme 8:0.

Před obědem již víme, že hlavním chodem naší skupiny bude Francie. Dokonce čtyřčlenný realizační tým nekompromisně nevyjednává o rozcvičovací ploše, a tak jdeme rovnou hrát. Poprvé okusujeme, jaké je to poměřovat se proti týmu na nejvyšší úrovni. V úvodu se nám hned daří skórovat, jenže soupeř již v dohrávce otáčí. V druhé fázi zápasu nás Francie trestá za každou chybu a odskakuje do vedení, které si udrželo. Rozdíl jedné třídy a prohra 2:8.

Nyní je nám již jasné, že postup do čtvrtfinále je podmíněn výhrou s Lotyšskem. Po nervózní pasáži přicházíme o nastřádaný náskok a začínáme od začátku. Daří se nám najít slabinu soupeře a tu zásobujeme jedním odpalem za druhým. Úspěšně dotahujeme zápas do vítězného konce 9 : 3 a slavíme historický postup do čtvrtfinále. 

Ze skupiny postupujeme jako třetí nasazený (za Tureckem a Francií) proti druhému týmu skupiny B - Rumunsku. Již od úvodu si oba týmy uvědomují, o co se hraje a s každým bodem je spojen náležitý křik hráčů. Poprvé osobně zažíváme nesportovní chování, když nám do nápřahů před kontaktem s míčkem rumunský manažer píská. Trochu nepochopitelně je hlavní rozhodčí z Rumunska, předvádí svoji aplikaci pravidel, a několikrát nás bez jasného důvodu posílá zpět na lavičku. Naštěstí agresivním během po metách a vyprovokováním chyb v obraně vítězíme v prvním utkání série. Ve druhém hrajeme druhý extra inning na turnaji. V dohrávce poslední směny se nám daří vyrovnat a otočit výsledek v nastavené směně. Výhra 2:0 v sérii nás posílá do semifinále proti Turecku.

Právě s Tureckem jsme odehráli náš první zápas na turnaji a soupeř nám měl co vracet. Jenže po necelých třech dnech plných Baseball5 proti sobě nastoupily mnohem zkušenější a již vyhrané týmy. Na předvedené hře to bylo od začátku vidět. Ve hře byl postup na MS a ten chtěly urvat oba. Bezchybné obrany nepouštějí skoro žádné běžce na mety a v úvodu je přece jen úspěšnější Turecko. Nám se daří obsazovat mety jen sporadicky a v největší šanci zápasu nás zpět na lavičku posílá kontroverzním rozhodnutím náš známý rumunský rozhodčí na třetí metě. Jak to ve sportu chodí, nedáš – dostaneš, dvě minuty od sporného rozhodnutí, v dohrávce prvního utkání Turecko dobíhá pro vítězný bod. Odveta je jako přes kopírák, oba týmy se nemohou probojovat ke skórování a tentokrát se musí využít i nastavená směna. Turecku se daří posunout běžce a po těsné hře i úspěšně stáhnout domů. My se znovu přesvědčujeme o skoro bezchybné obraně soupeře a odcházíme s prázdnou. Prohráváme 0:1 a 0:1.

Sen o postupu na mistrovství světa se definitivně rozplynul a my jen sledujeme radost našeho soupeře. Poslední den nás čekala v sérii o 3.místo Litva. Narážíme na tým, který rozhodně myslel na vyšší příčky a jednoznačně postup na MS. Výpadek elektřiny v části Sofie posouvá náš začátek utkání o 90 minut. Z tohoto důvodu se nakonec nehraje série na tři, ale jen na dvě výhry. Na obou týmech je znát únava, jedná se již o 11utkání na turnaji. Divoké rozehry, agresivní běh po metách a chyby z únavy způsobují roztržení pytle s body. Litevci hrají v úvodu v křeči a je to znát i na řevu hlavního trenéra. V jeden moment měli naši hráči a hráčky strach, aby z důvodu blízkosti laviček obou týmu nedostali jednu facku i oni. Úvodní zápas série otáčíme v dohrávce a připisujeme si poslední výhru na turnaji. Zbývající dva zápasy a celou sérii soupeř otáčí a předvádí nám vyspělost a vyhranost v těžkých chvílích. Musíme uznat, že únava na našem týmu již byla znát. Hráče a hráčky již bolely odpalovací ruce a ztěžkly nám nohy, i přes to všechno to byl boj do posledního míčku. Prohra nás posouvá na konečné 4. místo. Finále ovládla Francie nad Tureckem a oba týmy čeká příští rok MS.

Poprvé v životě jsem jel na jakýkoli turnaj bez reálného odhadu na konečné umístění. Nejprve bylo naším cílem skončit v TOP10. Po prvních dvou výhrách jsme již pomalu přemýšleli o vysokém umístění v naší skupině. Prohra s Bulharskem nás posadila zpět na zem. Třetí místo ve skupině jsme brali jako parádní úspěch a spokojeně kráčeli do čtvrtfinále. S Rumunskem jsem osobně odhadoval naše šance jako 50 na 50 a podařilo se nám projít až do semifinále. Tady jsme již zakusili, že úroveň absolutní špičky týmů na ME je ještě o stupínek výše. Turecko a následně Litva nám ukázaly, že celý lineup umí stahovat doběhy, ba se na mety i dostávat. Vyhranost týmů, které skončily před námi byla v závěru turnaje znát. Medailové týmy se na ME dlouho připravovaly a těsně před samotným turnajem absolvovaly několikadenní soustředění. Nám se během turnaje dařilo těžit z počáteční euforie a objevování krás tohoto sportu.

Jsem na hráčky a hráče pyšný, jak se za dvě setkání za dva měsíce, bez týmového soustředění či oficiálního zápasu, dokázali vypracovat až k absolutní špičce Evropy. Od postupu na MS nás dělily dva míčky a překvapení mohlo být na světě. Čtvrté místo bolí, ale považuji ho za úspěch, který nás může motivovat k pokračování v rozvoji Baseball5 v Česku.

Baseball5 je komplexní sport, který může pomoci mladším hráčům k rozvoji baseballových dovedností. I přes absenci pálek a rukavic rozhodně není nudnou záležitostí. Variace rozeher nutí hráče k rychlému rozhodování a stále je drží ve střehu. Mohl by sloužit jako dobrá pomůcka k učení základních pravidel na školách a zabránit strachu tělocvikářů z používání kovových pálek. Baseball5 by mohl doplnit Beeball a posloužit k nalákání více dětí k hraní samotného baseballu. Věřím, že si k němu jednou najde cestu i skupina skalních zastánců jen samotného baseballu.

Chtěl bych poděkovat VV ČBA za důvěru vloženou ve mně a mého asistenta Dominika Doležala. Obrovské díky patří Michalu Matějovskému, za jeho dobrovolnou pomoc na jednotlivých akcích a při tvorbě samotného týmu. Michalu Hanušovi, který nám podal pomocnou ruku při organizaci pražských výběrů. No prostě všem, kteří nám dali šanci, nezlomili nad Baseball 5 hůl a třeba si i nějaký ten stream zápasu pustili. Na závěr patří obrovské poděkování všem svěřencům, kteří mi uvěřili, že nebudou litovat, a jeli v půlce listopadu do divokého Bulharska.

Manažer reprezentace Baseball5 U17
Tomáš Zachoval

Starší články
Weby ČBA na doménách baseball.cz používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Více informací